moc mě to mrzí a vím,jak se cítíš.

Měli jsme fenku Flata, bohužel jen jeden rok. Vypiplali jsme ji ze štěnátka (a že byla divoška), jsme v bytě,takže s každým čůráním na zahradu, denně hodně venku,denně neustále v kontaktu, cvičák,kvalitní péče...

pak bum a hodně blbá nehoda-náhoda a zemřela.

nesmířila jsem se dodnes. Pořád slyším občas cinkat známky (asi jsem blázen) a představuju si,jak by řádili s klukama. Je to už 3 roky,co zemřela. Pořád si vyčítám,že za to můžu já (částečná pravda,delší vyprávění)

Pořád mám nutkání si pořídit dalšího,jenže jsem se k tomu neodhodlala a už je pozdě, nastupuju do práce a nechci tu nechávat štěně většinu dne samotné.