S tím "vydíráním" to taky nemyslím zle, ale fakt to tím zavání. Nejdřív bych se samozřejmě pokusila vyloučit nějaké opravdu vážné důvody - myslím z pohledu dítěte "vážné", z pohledu dospělého se tak jevit nemusí - všelijaké strachy ze tmy, bubáků a podobně. Pokud na něco takového konkrétního přijdete, určitě se s tím dá pak lépe pracovat. Ale pokud tam nic takového není (a ani nic vážnějšího - nějaké trauma nebo tak...), tak bych se to pokusila změnit. Tu Prekopovou si fakt přečtěte, pokud ji neznáte... Nám s usínáním strašně moc pomohla!
Upřesňuju, že mám na mysli to usínání doma ve známém prostředí s rodiči poblíž, nikoliv cizí prostředí s jinými lidmi.