V 26 jsem deti taky nechtela, ani ve 30 ne. V 33 se mi stala "nehoda" se znamosti, ktera byla myslena jenom na sex a trvala tri mesice. Sli jsme do toho, dite si nechali, zaridili si bydleni a zacali fungovat jako rodina. Vyslo to, dnes mame skoro dvouleteho chlapecka a ja jsem spokojena a stastna. Syna miluju, ale zivot bez deti si umim predstavit take. Kdyby to nebylo nahodou, dobrovolne bych deti asi nemela. A vedla bych take hezky a stastny zivot. Lze se dat dvema zivotnimi cestami a obe maji neco do sebe. S ditetem i bez deti. V tom jsme se shodli i s partnerem, ktery to vidi stejne.