namla - manzel je cesky Jihoafrican. Bohuzel jsem uz 2 roky v rozvodovem rizeni a do Israele jsem vicemene zdrhla neb jsem potrebovala vypnout. Takze jsem tu na pul roku sama - a uzivam si kazdou minutu, takove moje Eat Pray Love (jim, modlim se, miluji - jestli znas tu knizku/film).
A jo, zila jsem hodne po svete - a rozhodne nelituji, zkusenost je to bajecna. Namibie, Jizni Afrika, Praha, Kanada-Toronto a Vancouver, ted kibbutz v Israeli.
Bagdad - ja nevim, jak je to nebezpecne, tady kdyz jsem mluvila s lidmi tak to berou, ze je to tam fajn (ale to jsou lidi co ziji proste kazdy den s moznosti raket a bomb a podobne....pred 2 tydny byla porucha siren a ty zacali houkat jak pri naletu - a ja zirala na male deti po kibbutzu jak se rozbehli do krytu. proste nepremysleli a automaticky vedeli, co maji delat. 5ti lete deti....)takze to neporadim. ale pokud se jedna o poznani kultury a jazyka - pobyt v zahranici je k nezaplaceni, hlavne pro tvoje deti....