Nenutit dite mluvit, ale umoznit diteti slyset. Tzn. mluvit na nej (normalne, spravne, s primerenou slovni zasobou) cesky, nenutit ho odpovidat cesky, ale neustupovat z toho, ze ty proste cesky mluvis. Popr. kdyz odpovida smesi Cj a Nj, tak neopravovat, ale v naslednem hovoru pouzit ceske vyrazy pro slova, co mel nemecky, nebo spravne gramaticke obraty misto tech co spletl - aby se mu v hlave osvezily. ("Kde je ta gelbova enticka?" - "Tu zlutou kachnicku jsem naposled videla v koupelne.") Zpivat si ceske pisnicky, poustet ceske detske pisnicky, z DVD vecernicky nebo pohadky. Najit si v okoli Cechy, telefonovat s babickama.
Jinak co vim, tak aktualne se u vicejazycnych deti doporucuje drzet se zasady - jeden clovek, jedna rec. Nejlepe samozrejme kazdy svou rodnou. Dite potrebuje predevsim mit (aspon) jeden jazyk, ve kterem je "doma" - takze je lepsi, kdyz bude mit od (ceskych) rodicu bezchybnou cestinu a postupne se od nemeckych spoluzaku a ucitelek nauci spravnou nemcinu, nez aby o cestinu prislo tim, ze ho "nebudete chtit mast" a do nemciny si prenese vase chyby, takze nakonec nebude mit ani jeden jazyk poradny.
Drzim palce!