Lído, to by ale asi chodil častěji i ve dne, ne?
On ve dne je asi od tří úplně bez nehod (možná by byl i dřív, kdyby si uměl říct, ale do pěti let nemluvil a v těch třech zvládnul sám dojít na záchod a svlíknout se) a nechodí častěji, než jeho brácha.
Díky všem za reakce.
Včera jsem se náhodou zmínila před mamkou, že jsem si nechala poslat vzorek větších plenek a že jsou super, ale drahý. A ona na to, jestli by mi je nemohla napsat doktorka. Tak jí říkám, že to asi jo, ale že bych ho určitě musela táhnout na nějaký vyšetření, což nechci. A ona: No, to ho netahej. To je k ničemu, stejně to přejde samo. To má po mně - mě tahali po všech čertech a stejně to nakonec odeznělo na začátku puberty samo.
Chápete to? Dosud ji nenapadlo se zmínit, že s tim taky měla problém. Jsem si mohla ušetřit koumání nad příčinama... Nicméně pokud je to dědičný, tak mě to jen utvrdilo v tom, že budem ten případ, kde se to vyřeší bez doktorů. Případně se tu za dva, tři roky zase stavim