A co kdybys zkusila odpovídat na otázku otázkou?
Proč tam dáváš tolik soli?
A kolik bys dávala ty? No tolik a tolik.
A proč tolik? No protože bla bla.
Aha, vidíš, to máš pravdu, to je taky dobře... a mně to vyhovuje zase takhle (po mém).
Prostě odpovídat otázkama, vyslechnout, dopřát pozornost (aby nemohla úpět že na ni kašleš a neposloucháš její dobrý rady), pak jí odsouhlasit že má pravdu... a uzavřít že ty máš jinou a dobrý jsou obě, každá jinak dobrá.
Možná Tě kontroluje a sekýruje hlavně proto, že chce být důležitá, jde jí víc o strhnutí pozornosti než vyloženě o množství soli. Pokud jí dopřeješ pozornost a uznání jak je chytrá a ví všechno dobře, tak třeba získáš svobodu v tom aby sis aspoň solila (uklízela, vařila) podle svýho.