Mám taky strašné děti. Neplivou po sobě a netrhají knížky, ale rvou se, nadávají si a jsou na sebe hnusný.
Někdy, ale většinou spíš jen když tu nejsem, spolu pečou a naopak se k sobě chovají nádherně.
Někdy, i když jsou každá zvlášť, se dovedou chovat tak, že i já, osoba otrlá a z okolí si jakživo nic nedělající, dělám, že tam nejsem, ty děti ke mně nepatří a odcházím kanálem...

Je to normální. Nebo snad ne?