Náš jako mimino byl úplně v pohodě, teď je na odstřel. Celou cestu pusu nezavře. Zrovna dneska jsme v autě strávili celé 4 hodiny, mlčel jen když zrovna něco jedl. (První 2 hodiny nechtěl ani kousnout ).
Komentuje, co vidí. Na každej traktor nás upozorní nejmíň 3x, pak se zeptá, co tam dělá. KDyž odpovím špatně, dostanu vyčiněno. 10 minut dokola dnes prozpěvoval 2 veršíky z Rolniček, plynule přešel na Travička zelená. Pak přišla fáze "Kdy už tam budem?" Vystřídalo ji rozebírání předposledního dílu seriálu a následný sprdunk rodičů, že ten včerejší nenahráli. Pak komentuje ostatní řidič. "To byl hajdalák, tady se předjíždět nesmí." Případně kibicuje při řízení nás. "Nemůžeš jet pomaleji? Jsme ve vesnici. A hrozně to drncá." Pak začne zkoušet repertoár nevhodných výrazů. Plácá blbosti, mezi které občas přiletí kuš, safra, seš hloupá, a podobně. Tím si připravuje půdu pro další slovní vodopád: "Já se vám moc a moc omlouvám, za všechny škaredý slova. Už to nebudu dělat. Omluva přijata?" A když náhodou už neví, co by zrovna řekl, začne nám vyznávat lásku. Ale pusu prostě nezavře. Manžel šel spát v 8 (dřív než mladej), protože už mu hlava třeštila. Teď mrňous už konečně taky spí a je tu od rána prvně slastný klid.