Chrys, můj manžel svého času měl také úžasný vztah se starší dcerou - probíral s ní své problémy (zdravotní), ona s ním chodila k lékaři, viditelně jí v tomto dával přede mnou přednost. Velice se mě dotýkalo, když se jí svěřoval s tím, co měl probírat a řešit se mnou, nikdy jsem to vlastně nestrávila - vadí mi to i dnes, když už spolu nejsme - stačí si na to vzpomenout. I tenhle moment přispěl maličko k tomu, že jsem po letech odešla - prostě pro mě to bylo jako zrada, přispělo to k tomu konečnému odcizení.
Zvláštní je, jak si nyní uvědomuji kontrast - můj přítel má také dceru, miluje ji nade vše, ale chová se "normálně" - tedy vnímám, že jsme "my dva" - já a přítel, a kolem nás děti - tak to má být, nikoli, že je "otec a dcera" jako partneři (dvojka) a někde stranou já (tak jsem to vnímala u manžela v posledních letech).
Chci říci, že ten nezdravý vztah otce s dcerou, kdy ona vlastně přeskočí otcovu partnerku (stačí v některých momentech) je hodně zrádný a závažný pro vztah dvou lidí, aspoň já to tak vnímám...