niko? to je z tvojí iniciativi?

já mám babičku podobnou jako ty, moji rodiče se s ní přestali stýkat, když jsme byli malí - dost jim ublížila, ani přesně nevím čím - ale je to prostě megera - já ale měla kamarádky dvojčata a ty měli úžasnou babičku - takovou tu pohádkovou, oplétací.. usměvavou a pak najednou zemřela babička - tátova maminka.. a já delší dobu byla bez babičky a zatoužila jsem se setkat tedy s tou z mamčiný strany.
Rodiče mi to umožnili, dali adresu, at jí napíši, pak jsme všichni jeli - zrovna na pohřeb jejího druhého muže - za ty roky se vůbec nezměnila, komandovala mě jak kdyby jsme se viděla každý den a ne že deset let neviděli a já ji už nikdy nechci znovu vidět.

Ale na druhou stranu musím říct, že manželova babička bydlí od nás tak 300m a babička i matka byla příšerná, ale prababička je docela slušná.. rozumná... a děti ji mají rádi - kontakt s ní nijak extra nevyhledáváme - ale ona dycky přijde na dětí narozeniny - ani ji nemusíme zvát.. prostě si na děti vzpomene.. a nic si nenárokuje... a když sem jde, že něco potřebuje, dětem dycky něco přinese.. za roky se i změnilo to co nosí, je to více vhodné pro děti a i ví, už co mají rádi.
za pár dní jí bude 85 a musím říct, že prababička je mnohem lepší než babička a matka. Ale jinak taky manžel neplní její ideály - není pokřtěný, ani jeden nemáme výšku - zato ale máme slušný příjem, hezký byt a tři krásné zdravé děti a z toho máme dva pokračovatele jejího rodu. Co se narodil nejmenší, je mu 8,5m, tak je to s ní ještě o kus lepší a já za sebe musím říct, že i když ji ostatní členové manželovi rodiny moc nemusí (jsou tam nějaké křivdy, které já moc nechápu), tak já ji mám docela ráda, co ale víc, vážím si jí a obdivuji ji za její vitalitu v tomto věku.

Takže.. jak to přežít...
Ikdyž neplníš její představy.. prostě buď svá.. máš dvě krásné zdravé děti, manžela co při tobě stojí, máš kde bydlet a snažíš se jim dát maximum.
Pokud bude protivná a nikam to nepovede, nemusíš ji už nikdy vidět.. ale přeci jenom je to prababička tvých dětí a asi stojí za to dát jí šanci. Utnout to můžeš vždycky.

Držím palce a posílám hodně síly, hlavně té psychické. a stůj si za svým a buď svá.