To je přesně ono - celý svět soucítí s Japonci a jejich utrpením. Slzela jsem už mnohokrát.
Ale první, co mě u těchto katastrof napadne - kolik lidí umřelo strašlivou smrtí, kolik jich ještě umírá někde pod troskami (jsem klaustrofobik), ale taky kolik zvířat umřelo strašlivou smrtí, kolik jich doposud umírá v nějaké kleci...

Kdekdo volá, že je fuj myslet na zvířata, když jde v první řadě o lidi...a to mi připadá neetické.
Zvíře má taky duši, cítí strašlivou úzkost, strach, bolest a je to tím horší, že je opravdu třeba se v první řadě postarat o lidi.

Právě proto bychom měli soucítit i s nimi...