zvíře zcela jistě duši má... když jsem brečela několik hodin osamocená v cizině, přišla za mnou kočka, která mi do rána seděla na hrudi, ti lidé u kterých jsem byla říkali, že je to zvláštní, protože do toho patra, kdy jsem měla pokoj, nikdy nechodila.

dále když jsem brečela poté, co mě kolegyně za něco neprávem seřvala (telefonem, byla jsem doma), můj kocour taky za mnou přišel,ač jinak není moc přítulnej.

A ještě jako kotě, když jsem brečela u filmu, tak seděl před mým křeslem a ty slzy na něj kapaly, trochu mu to zmáčelo srst