Jenom přidám postřeh k nočnímu buzení. Když jsem byla malá, tak jsme se ségrou spaly v ložnici s babi a ségra měla taky vždycky hrozně tvrdý spánek. Když se v noci začala mlít, tak to vzbudilo babi, ta na ni promluvila - řekla jí, že si má dojít na nočník, to ségru probralo do takového polospánku, že si v pohodě došla na nočník a pak zase spala dál. A ráno si nic nepamatovala. Nevím, kolik tehdy ségře bylo, ale mimino určitě nebyla.