dej mu čas, je to moc čerstvé!!

manželovi zemřel tragicky tatínek 2 dny po narození naší prvorozené...místo radosti z dcery jel na pohřeb, řešil dědictví, nejdřív řešil jak mi to vůbec říct, abych šokem nepřišla o mlíko.... zjistila jme to sama logickým uvažováním asi hodinu po příchodu z porodnice.. podotýkám, že na sobě nenechal nic znát, ale tak po roce se rozpovídal, že plakal, hodně, ale o samotě.. musel fungovat normálně, aby nás uživil, aby mi byl oporou čerstvě po porodu... vyrovnal se s tím, nic jiného nezbylo... v srdci mu stále zůstal, jen není tady, aybchom mohli k němu na návštěvu...


dej mu čas, on se s tím vyrovná, ale někomu to prostě trvá dýl, zvlášť pokud byl na něj dost fixovaný