Přidat odpověď
Zuziku, dle mě je normální, že se to teď zhoršuje. Nenormální by bylo, kdyby se to po TÝDNU zlepšovalo - vždyť to byl jeho otec, rodič, jeden z nejbližších lidí.
MOžná se mýlím, ale mě přijde v pořádku bolest nepřebíjet a plně se do ní ponořit, prožít až na dno, a pak jít dál.
Nezdravé mi naopak přijde, bolest přebíjet a snažit se "jít dál" dřív, než to zpracuju - dožene tě to jako bumerang.
Já si to třeba plně neprožila, když mi zemřela máma, měla jsem 9-měsíční, závislé, kojené dítě, musela jsem fungovat, nemohla jsem si to probolet, jak bych potřebovala. Takže mi nějaké to srovnání se trvalo roky a dodnes to nemám úplně zpracované - děti přibývají a já si nemůžu dovolit prostě na několik týdnů emočně zmizet...
Zuziku, ještě jedna rada. Přestaň řešit tolik sama sebe. Celý tvůj příspěvek je defacto o tobě, o tom, co tobě vadí, tebe trápí, jak ty to vidíš. On prožívá větší bolest.
Předchozí