Maminky, zajímá mě váš názor na následující:
1. Dítě kolem 3 let se neobejde bez rákosky, neboť proutek je třeba ohýbat, dokud je mladý (ano, četla jsem RaR, zajímají mě spíš konkrétní zkušenosti)
2. Znám ve svém blízkém okolí případ, kdy se např. vzdor při oblékání řešil le situace jak odváděním pozornosti, možností výběru, vysvětlením, někdy prostě popadnutím a stran maminky obléknutím, když se spěchalo. Dnes je dítěti 5 let a stále při oblékání vzdoruje (samozřejmě ne pokaždé), totéž se týká i přecházení přes silnici.
Naše období vzdoru (holčičky 2 a 3/4) se stupňuje vědomým fňukáním, odmlouváním a neposlušností. Proto předešlé dva příklady. Řeším, co s tím. Ve chvíli mé únavy nebo když opravdu někde musíme být načas a nelze ani vysvětlovat, ani mě neosvítí myšlenka na odvedení pozornosti, nevím si rady. Ne vždy, jen někdy, ale stojí to za to... (Má nevýhoda je, že když dítě ječí, dělá se mi špatně od žaludku.)
Co vy na to?