Díky za všechny názory.
Nemyslím, že by moje čubinky byli neurotický a týraný, ale to je asi věc pohledu.
Jinak pro představu. Společná procházka probíhá následujícím scénářem. Jen co zaklapnem branku dcera začne fňukat, že jí bolí nožičky, mladší vyrazí opačným směrem (případně se začne šponovat v nosítku). Psy musím mít na vodítku neb musíme ujít asi kilák po silnici, aby jsem je mohla pustit. Což znamená jít aspoň trochu v tempu, abych neskončila zamotaná ve vodítku nebo s vytahanou rukou (vlkodavka je potvora nevychovaná a na vodítku odmítá chodit). Což samozdřejmě se neobejde bez patřičného komentáře dcerky. Když už psy pustím, tak se situace trochu uklidní, pokud nepotkáme zvěř, které je tu víc než dost. To je pak nezastaví vůbec nic. A já si jen říkám, aby je neodstřelil místní myslivec.
Procházky se středoasiatkou by byli klidnější, ale to mi k vlkodace nepřijde fér
Jo a kočár je po místních cestách celkem sci-fi. Hlavně pokud si představím v něm táhnout 30 kilo živé váhy. To bych musela zapřáhnout psy