Analpo a co takhle zkusit mluvit s dcerky učitelkou? A zeptat se jí co a jak? A když by nechtěla mluvit s Tebou, tak tam poslat manžela? A jinak si třeba s dcerkou číst, mluvit a ptát se. Další možností je, že třeba mohla dcerka ještě rok počkat a pak by to "jelo jak po másle". Držím Ti palce a neboj se ptát. Já si pro sebe často říkám, že raději budu druhým "za vola", než abych u dětí něco opomenula a je to pak nějak diskvalifikovalo v jejich budoucím životě.