Nana - no, já si nedělám násilí, ale kupodivu - kolem mě nějaký výstavní bordel není, je to jen normální provozní stav rodiny :) :) - přítel mi pomáhá, jak může a když něco není jak má být, tak to počká.. Prostě klid, někdy je důležitější si v tom "provozním stavu věcí" jen tak sednout a povídat si.. co se dělo, kdo mě udělal radost a kdo naštval, a třeba jestli to všechno kolem mě už zvládám psychicky líp než včera a tak prostě.. :)
Já si poslední dobou hodně povídám - učím se to, je to zvláštní, učím se přestat mít strach, že věčně něco nestíhám a že to jde jinak, že si bez výčitek a strachu můžu jen tak sednout a odpočívat.. pro mě zvláštní věci..