Podle mě se tu moc řeší právní pohled a málo psychologický. Tobě to přeci vadí, jak se te´d chová a asi i slyšet, že si zas řekne, až si bude chtít ulevit, muselo být ponižující, ne? ty jsi teď v pozoci zneužitého dítěte, dítěte, protože ještě nejsi dospělá, ty jsi v domácnosti opravdu v pozici podřízeného, aneb nemůžeš si dělat co chceš. Jak píšu ve svém hlavním příspěvku, je třeba to probrat s psychologem, který se na podobné problémy specializuje, v Dětském krizovém centru a neboj, nejsi ani první ani poslední, kdo takový problém řeší. a je šumafuk, jak je to právně, jde o to, aby ti jedno vrznutí nepodělalo vztah s mámou a abys už neměla od otčíme jen peklo případně mu dále nesloužila jako ulevovač.