V mládí jsem chodila 1x za čtyři měsíce. Pak se mi rozjelo onemocnění štítné žlázy a doktorka mi tuto bohulibou aktivitu rozmluvila, pročež jsem si dlouhých 11 let nechávala svou krev pro sebe. Teď jsem ale usoudila, že se jim tam zase zkusím vnutit, ač mě sem tam někdo zrazoval, že lidé, co berou hormony štítné žlázy nechějí. Mně se to moc nezdálo, tak jsem to zkusila. A vida - nevadí to, krev si vzali.
Takže jsem slavně zpět mezi dárci a mám z toho radost. Jen mě odrazuje ten pocit, že to třeba dělám úplně zbytečně a oni to za mými zády třeba hází do koše. Ale když mi to tady vymlouváte, tak já vám věřím.