Adri, čtu to znova a zamýšlím se nad tímhle:
..ale ted mu nedokazu uplne verit
.. uz pro me on nebude nikdy ten velkej cestnej chlap, ke kterymu jsem tolik vzhlizela..
..ja ho chci, chci ho celyho, jen pro sebe, a nebo aspon zit v jinym byte(v posledni hadce se ale zminil o tom, ze mi na to se*e. ze se kvuli me nikam nestehuje)
..jak s nim jeho manzelka ted zameta, o co o vsechno ho obrala a je stale ta svata a ja ta spatna.......

Máš pravdu v tom, že pokud začneš být lhostejná, můžeš v tom vztahu setrvat. Budeš ale taky spokojená nebo šťastná??
Kdyby si o mně můj partner (manžel) myslel, že JÁ jsem ta špatná, tak bych se hodně zamyslela nad tím, jak moc mě miluje.

Stěhovat se kvůli tobě nebude - asi mu za to nestojíš. Opět se zeptej, je-li ta jeho láska ta na celý život..

Celýho pro sebe ho NIKDY mít nebudeš, svůj čas, energii a lásku bude vždycky věnovat svým dětem a možná pro něj budou důležitější než ty. Jsi na tohle připravená?

Opravdu je to TA láska na celý život?