Tak nad tím tady přemýšlím... Viděla bych přínos a finanční utáhnutelnost, kdyby učitel učil alespoň dvě děti. Ve svém okolí jsem ale nenašla nikoho, kdo DŠ dělá. Pak by byla otázka, zda by byly naše důvody a smýšlení natolik kompatibilní, aby bylo možné děti vzdělávat společně a v dobrém rozmaru.

Osobně bych raději našla někde nedaleko školu, která by učila děti kreativně, učila by je přemýšlet a formovat a vyjadřovat vlastní názory, učila by maximálně prožitkově, a když budu konkrétní, nedělalo by se v ní každý den padesát příkladů v hlavě s výsledkem do sešitu a úlohy by i dítě s poruchou pozornosti zvládlo denně pod dvě hodiny pracovního času

Ještě dodám, že doma teď učím z důvodu úrazu dítěte a je to dřina. Obdivuji nadšené doma i ve škole učící učitelky, protože seskládat projekt, připravit k němu zajímavou matiku, využít téma do různých předmětů chce šíleného času.