Zuzini, myslím si, že to je bohužel dost častý jev. Psík se líbí, ale jak odroste z miminečka a přijde první vlna "puberty", pes se stává překážkou.
Netvrdím, že je to i případ zadavatelky.

Já ohaře nemám, mám jiné lovečáky, a myslím, že s temperamentem MO se srovnávat dají. Děda, který byl myslivec, měl Německé ohaře, a ač myslivec, na psa šel po dobrém, jenže děda měl zkušenosti, a pes využití. Kolikrát jsem si říkala, že já bych to tak dlouho v klidu nevydržela. Pes byl raketa, nádherně makal, ale asi jako každý ohař měl svoji hlavu. Sama za sebe můžu říct, že bych toto plemeno nezvládla. Nepořizuji si psa jako módní doplněk, ale proto, aby byl využívaný na to, k čemu byl vyšlechtěn. A přijde mi smutné sledovat, jak tu je pár ohařů, kteří neznají nic jiného než procházky po městě, a když už příroda, tak na vodítku.
Netvrdím, že každý lovecký pes musí být využívaný v praxi, ale pokud je vlohový, přijde mi vůči němu nefér, nedat mu to, co miluje. Nedovedu si představit, že by moji flati celý den jen leželi na gauči, nehledě na to, že bez vybití jejich nesmírné energie by byl náš byt za chvíli kůlnička. A s nějakou pouhopouhou procházkou by se mi "vysmáli"