Minx, s větším(pětiletým) zůstávám ležet v posteli dokud neusne, lépe se mi s ním pak přes den žije. On to prostě potřebuje, pohádku, kreslení na záda, mojí blízkost. Já ten čas využiju na úplné jógové uvolnění ~;, někdy na mě mluví, tak ho nechám vymluvit, ale pokud se snaží o rozhovor, řeknu mu, že už chci jít taky spát (což je pravda) a proto chci aby už spal. S tím menším (dvouletým) se taky hodně mazlím a kojím ho před spaním, zpívám, říkáme říkanky, ale ten zase chce abych mu nakonec řekla dobrou noc a odešla. Někdy mě nechce pustit, tak ho ještě pomazlím, ale pak řeknu, že na mě čeká jeho bráška, který chce číst pohádku a tak, že chci už jít. Někdy fňukne, ale většinou prostě zamává a jde spát.
Otázka je jak to ty sama chceš aby to u vás večer vypadalo, co by dělalo radost tobě i dětem.