protože naše děti nám vyrostli neuvěřitelně rychle,a my jsme s manželem zůstali "pořád mladí" toužíme po dalších malých dětech, do kterých bychom mohli vkládat své zkušenosti, radovat se s nimi jako jsme se vždycky radovali s vlastními. Prozatím se nám to s maličkým, teď už pomalu dvouletým Marcelkem daří... Protože si však myslíme, že Marcel potřebuje i mladší sourozence (a my děti milujeme...), podali jsme si žádost na další děťátko, třeba i sourozeneckou skupinu... Máme však jeden problém, který, není v našich silách, abychom jej vyřešili sami. Máme totiž omezené prostory k bydlení. Byli jsme ohledně bydlení žádat o pomoc Charitu, také jsme své úmysly o výchově dalších opuštěných dětí přednesli u starosty města, i na sociálním úřadě, zkoušela jsem rozesílat inzeráty ohledně pronájmu nějakého domku, nebo nějakého nevyužitého prostoru, který bychom s manželem rekonstruovali k bydlení... a NIC!!!každý nás jenom obdivuje, a dodává ironicky, že jsme blázni...! Prý jestli nám nestačí pět dětí...! odpovídám - "nestačí"! Ale nevím jak jim umožnit dostatečný prostor... nám se sice ani nezdá, žebychom byli nějak stísněni, ale sociální úřady mají na to jiný názor. Víte, a já se pozastavuji nad tím, jak se všude ze všech stran ozývá jak je třeba opuštěným dětem pomáhat, jak důležitá je pro ně rodina...věřím tomu a vím, že je to pravda, ale mnohdy se mi zdá, že se pro to dělá móóóc málo, aby děti nemuseli být v ústavu.