Taky mne zaráží, jak ta maminka nechala své dítě s tak bojovnými plemeny, bohužel to není ojedinělý případ.

Známí měli takového kapesného pejska, takže malý, na jejich vnouče byl zvyklý a když byli malému 3roky, skočil mu do postele a kousnul do obličeje, neobešlo se to bez šití.

Takže když nevěřím lidem (samo, těm nejbližším), nemůžu věřit ani psům. Jak tu někdo psal. Nás, když něco popudí, můžem se rozčílit, a co udělá pes, zareaguje taky.

Já přímo šílím, když majitel jakéhokoli plemena mi říká, ať se nebojím, že jejich pes je hodný, po tolika zprávách nevěřím ani jednomu pejskaři, tím se nechci nikoho dotknout, ale mám strach o svoji holku. Ja sama se bojím velkých plemen.

A taky mne kolikrát nadzvedne, když bojovné plemeno běhá volně bez vodítka a vlastně mi to vadí u všech velkých psů, krom labradoru, nevím, to je snad jediné plemeno, které se mi zdá přátelské...ale...