Eeko, jasně, asi nejsme v podstatném sporu.
Jen jsem reagovala na slovo srab, ony ty důvody, proč to neřeším hned a jasně a černobíle mohou být různé...
Monty, to je ale zajímavé, co píšeš. Protože třeba tebe za jednu z těch žen, které si nechají líbit hodně, považuju. Nepiš mi prosím, jak jsi ty vztahy pak ukončila ty, ono už jen to, s jakými muži si je začínáš, o některých věcech vypovídají.
I ty drobky z cizího stolu, co spadly, pokládáš za večeři.
Nevím, zda něčím cílem je manželství, možná i ano, já o tom takto nikdy nepřemýšlela, prostě jsem našla chlapa pro život a manželství je logickým krokem. Na tom snad není nic k nějakým úsměškům, viď
Brebbery, to už je ale druhý extrém, co píšeš. Myslím, že mezi "nevyhodím chlapa proto, že měl půl roku intenzivní pomě, ale snažíme se to napravitr" a "budu klidně za onuci, jen ať neodejdeeeee" je docela dlouhá cesta.
Svou cestu si v dospělosti volíme sami. Nepřijde mi od dospělé ženy moc fér, aby příčinu svých nezdarů viděla v rodičovském modelu.