Přidat odpověď
Nevadilo by mi, kdyby šlo dítě s tělesnou vadou. A ve školce takové děti byly a bylo to bez problémů, naopak, děti se naučily zcela automaticky pomáhat a brát ohled třeba na to, že Anička nemůže běhat atp.
Pokud jde o mentální retardaci, byla bych obezřetná. Nevadilo by mi, kdyby tam bylo dítě, které by bylo živější, nevadilo by mi dítě, které by bylo intelektuálně "mladší", nebo pomalejší, nešikovnější, s komunikační poruchou atp. VADILO by mi dítě agrsivní, které by ostatním soustavně ubližovalo, ničilo by jim denně věci atp. Takové jsem zažila (podrobněji jsem to už dneska psala pod článek na hlavní straně). Vím, že se moje děti setkají v životě i s agresivními jedinci,ale opravdu by mi VADILO, kdyby musely znovu zažívat, že jim někdo denně plive na oblečení, ničí věci, ničí to co vyrobily, bije je a paní učitelka nemá čas téměř na nic, protože musí hlídat jenom to jedno dítě. To by mi skutečně vadilo a moc. Možná právě proto, že sama mám dítě s komunikační poruchou a to se dokázalo mezi ostatní děti nádherně zapojit a agrasivní dítě by ho velmi rychle vrátilo na startovní čáru...
Předchozí