Přidat odpověď
Monty, možná jsem nezvolila správné slovo, uznávám, plnohodnotnost...tak jasně, to bychom mohli diskutovat, kdo plnohodnotný je a kdo ne a nakonec bychom zřejmě došli k tomu, že každý, beru, každý má svou hodnotu, já chtěla říct hlavně to, že budu ráda, když moje děti poznají i jiné alternativy, setkají se s vozíčkáři např. i jinak, než za zdmi ústavu, pochopí, že jsou to normální děti a že jsou fajn. Moje děti např. kamarádí s dětmi zde diskutujícího Michala, a Honzík je hrozně fajn a mí kluci ho mají rádi. Můj mladší syn z toho zatím nemá rozum, ale Samuel, právě proto, že zná Honzíka, tak ví, že mu má pomáhat, a zároveň ví, že má Honzíka rád a je s ním legrace a rád se s ním setkává.
Předchozí