Jen taková drobnost k tématu moralistky, u nás se zjistilo, že největší moralista byl právě můj nevěrný muž.
Tvářil se vždycky velkoryse k nevěrám, to je pravda, vždy mluvil o tom, že k tomu ti lidé mohou mít své důvody, ale k podvodům a podvůdkům jiného druhu, byť i leckdy banálním se stavěl vždy okázale morálně. Teď mi přijde až směšné, ublížit a lhát někomu, kdo ho pokládá za nejbližšího člověka a sám se na něj ve spoustě věcech spoléhá a ani ho nepředpokládá opustit, to se dá omluvit, ale tvářit se na někoho, že se třeba předběhl ve frontě to je naprosto pochopitelné. A já blbka si z toho usoudila, že když se takhle chová i v hloupostech, tak ke mně bude také tak poctivý a bojuje spolu se mnou.
Pravda názor změnil, tváří v tvář tomu, že by mohl o nás přijít.