Máš to těžký. Na tvým místě bych se
a) dohodla se svým chlapem - že on je pro tebe priorita, že jste na jedné lodi a že smýšlíte stejně - nechcete s ní mít nic společného, nechcete aby kohokoli z vás ohrozila nemocí, kontakty nebo prostě jen nevhodnými vzory chování pro Vaše děti
b) rodině oznámila že snaha z Vaší strany směrem k sestře vyšla nadarmo, tudíž končíte s pomáháním, omlouváním a vysvětlováním a pokud její situace trvá (ne odteď a navždy - není to kvůli ní jako člověku ale kvůli jejímu chování!!) z výše zmíněných důvodů s ní nechcete zůstávat v kontaktu.
c) rozhodně bych si svatbu udělala - ne žít se stigmatem toho "nemohla jsem se vdávat protože sestra....", ovšem pokud se dokážeš smířit s faktem že tvoji rodiče to asi (dle toho co píšeš) nezvládnou a nepřijdou. Ale spousta lidí se takhle bere - bez rodičů, jen se svědky apod., protože je pro ně důležité to se vzít a ne řešit příbuzenstvo.