Přidat odpověď
Kdysi jsme se tady o tom bavili,já jsem vždy byla pro,aby člověk věděl,čím dřív,tím líp.Naivně jsem si myslela,že diagnoza pomůže,budou za námi stát odborníci,radit,pomáhat.Teď vidím i druhou stránku věci,po zkušenostech z našeho školství a taky když vidím vůbec u nás přístup k postiženým,mám pocit,že diagnoza je spíš zbraň.Zatímco zdravé dítě,má svoje práva,může pakticky všechno a taky se děje hodně zlého,šikana atd.,postiženého se zbaví škola velmi snadno už při prvním problému nebo kdykoliv bude chtít.Při čtení příspěvků,kdy všichni tolerují fyzické postižení,ale mentální mezi sebe nechtějí,je mi smutno a nevím jestli jsem neudělala chybu.Můj syn chodil do běžné školky a šlo to,možná kdybych ho nechala jít i do školy jako normální dítě,bylo by to jiné.Ano je jiný a určitě by si spolužáci všimli,ale možná by ho vzali a nikdo by ho neposuzoval dopředu,kvůli nálepce autisty.
Předchozí