Můj kluk to má občas taky. Ne pravidelně, ale tak 3x týdně. Tak ho nechám courat na záchod, napít. Pak se s ním potulím, protože chápu, že někdy je člověku smutno a nechce být sám, a dovolím mu mít malé světlo a prohlížet si knížku nebo si hrát s něčím v postýlce. To většinou pomůže. Ale někdy má takovou kňouravou náladu, že nic nepomůže, tak se na něj rozlobím s tím, že když nebude v klidu, tak mu vezmu hračku z postýlky (medvídek už chce spát a ty ho rušíš) nebo zhasnu apod. On se zpravidla rozeřve vzteky.Řeknu, že jdu pryč, ale když bude v pokojíku ticho, vrátím se za čtvrt hodiny (to je jedno jaký čas řeknu, protože to ještě nerozezná) a vrátím mu to. Zpravidla chvíli pořvává, ale pak ztichne a já mu hračku vrátím. On je rád, že jí dostal zpátky a pak už si jí drží, leží a usne.