Beagla jsem kdysi chtěla,protože se mi hrozně líbí jako štěňátko,ale všichni kolem nás zrazovali,že je velmi temperamentní a fakt se musí utahat,aby neničil a neotravoval. Nakonec jsme tedy šli do labradorů,což byla naše druhá volba a nelituju. V rodině jednoho beagla máme a je to fakt magor pošahanej. Na druhou stranu,ale musím objektivně říct,že ten pes za to nemůže,protože páníčkové si ho pořídili jako módní doplněk a pak se mu absolutně nevěnovali a nevěnují. O nějakém výcviku nemůže být ani řeč.