To je u každého dítěte jiné.
Z hrnečku piy všichni brzo, lahev a dudlík neznaly. Klučina je narozený v lednu a když na vánoce dostal flašku, tak si s ní neporadil. Ale z hrnečku už se napil sám, i když to často znamenalo převléknout. Všechny jedli brzo samy. Trénovali každý večer ve sprše jogurt nebo něco, jen co začaly sedět. Pak jsem jen svlékla plínu a osprchovala sprcháč i dítko. Nejmladší měla v březnu 3 a vyžaduje příbor. (i na krupicovou kaši ) Děti jsou šikovné, pokud dostanou příležitost, rádi se učí. Chce to ale trpělivost nebo uklízečku.
S plínami jsme bojovali. Nejstarší téměř do 3 plíny, i bobek. Klučina ještě ve 3 letech. Teď mu je 5 a v noci se ještě občas počůrá, většinou když je nachlazený.
No a nejmladší je bez plín od 26 měsíců. Po jednom pěkném dni, kdy běhala venku bez plíny ji nechtěla. Tak jsem ji řekla, že doma bez plíny, jen když bude chodit sama na záchod nebo nočník. A ona začala, i v noci se vzbudila a šla na záchod. Dlouho jsem tomu nechtěla věřit, ale jestli se za těch 11 měsíců počůrala 5krát. Zato potvůrka malá nemluví a ti 2 žvanili brzo.
Každé dítě je jiné. Jedno zvládne něco, druhé něco jiného. Porovnávání dětí je jen pro zlost a strašení rodičů. Dost dětí ve 14 měsících nechodí, ale ve 3 letech to nikdo nepozná a neřeší. Pokud nejde o velké výkyvy, nemá smysl se stresovat.
Osobně zastávám názor, že dítěti se má nabídnout možnost se učit a zkoušet, i za cenu nepořádku. Ale chápu, že mnohé maminky na to nemají žaludek. Vzpomínám si, někde jsem vyčetla, že pro rozvoj kreativity je dobré dát dítěti bílý jogurt na kreslení (jen co začne sedět). To jsem u nejstarší zkusila jednou, a i když snesu hodně, víckrát toto cvičení nebylo.