já jsem pomohla jedné holce v těžké chvíli a byla jsem u ni na náštěvě a ona udělala nějaké chlebíčky s vlastní pomazánkou vaječnou a upekla i svoje pečivo.a já,že jsem slušně vychovaná jsem ji to chválila jak jsem nejvíc mohla aby měla radost i když vajíčkovou pomazánku můžu tak raz do roka a to pečivo bylo jako beton,ale ocenila jsem,že se snažila.měsíc na to mi jako poděkování přišel balík toho jejího domácího pečiva a 1.5kg té vaječné pomazánky.samozřejmě jsem slušně poděkovala a udělalo mi to i radost,ale od té doby si dávám pozor co kde chválím. nebo jsem jednou u babičky měla nějakou paštiku co babičce dovezla teta květa a protože u babi zrovna byla ochutnala jsem i když paštiky nejím a chválila jsem a teta mi do dneška posílá každý půlrok skoro 2kg té paštiky a kdykoliv přijedu k babi už tam na mě nějaký ten kelímek čeká ale jako jsem moc ráda,že mi chtějí udělat radost a dopřát mi to co mi chutná v neomezeném množství.