mám jinak vyvinutý instinkt... jakože vysvětlovat...

"venku je zima, měl by sis vzít mikinu"
"mně je teplo, to přeběhnu, jedeme autem"
"hm, ale do školy to máš pěkný kousek pěšky a fakt tam fouká"
"to nevadí, mně je teplo"
"mně to vadí a tobě by mělo taky, nastydneš"
"nenastydnu"
"no, dobře, nenastydneš, ale kdyby náhodou - onemocníš a nebude to příjemný"
"nenastydnu, není důvod, proč by to mělo být nepříjemný"
"a kdyby náhodou, víš jak ti bylo nedávno?"
"no blbě !"

ještě asi tak 30 vět podobných

(a pak už jsem si fakt vybavila scénu na odběru krve - pouhé CRP)... a JASNĚ, FRAJERE - 3 možnosti -

mikina, protože mi na tobě záleží
nemikina - ze tvé frajeřiny a modli se, abys měl štěstí a neonemocněl
nebo lékař.... a nezlob se, doma léčit zánět průdušek nedovedu....

chuť narvat mu mikinu na to tričko jsem měla celých těch 10 minut. Plácnutím bych nevyřešila vůbec nic... ale být mu 3 roky? Prostě jsem ho do té mikiny vecpala. Násilím.