Mám slzy v očích. Naprosto trefně jsi popsala pocity, které taky cítím...po smrti babičky...už je to 6 let. Staršné bylo tehdy pro mě vyklízení bytu po ní. Stejně jako ty bundu, tak já opatruji povlečëní po babičce, které pořád voní zvláštní směsicí prášku na praní, aviváží, nebo já nevím čím. Specifická vůně babiččina vypraného prádla, které já nikdy nedosáhnu. Pořád mám na jazyku chuť kuřete na paprice, které nikdy nikdo už neuvaří jako ona. Ty chuťové a čichové vzpomínky jsou nejbolestivější. Téměř pořád se mi o babičce zdá.