Počítám, ale chtěla bych ěnco blíž, tady jezdím přes hodinu a když je Praha zasekaná tak se třesu abych stihla školku.Ale jiank jsem ráda, že sjem se měla kam vrátit a ta honička mi svým způsobem vyhovuje, doma jsem byla totálně deprimovaná, zbytečně jsem křičela na děti, asi prostě nejsem typ co může být dlouho doma....když jsem nastoupila, tohle zmizelo, neječim tolik na děti, dokážu si s nima hrát aniž by mě to otravovalo, a ani my se neháme s manželem tolik....