Také se v kritických chvílích snažím říkat něco neutrálního. Jednou jsem na syna v úleku zařvala, že je blbec, když omylem shodil na zem hi-fi věž. Materiální škoda mi byla celkem ukradená, ale vyděsila mě představa, že to mohlo zabít nějaké dítě, byla u nás zrovna na návštěvě kamarádka s rodinou, a tak jsem tam ty děti měly hned 4. Kamarádčina tříletá dcerka to okomentovala: "Neplakej, maminka ti koupí nový." A syn mi řekl, že když něco provede, tak mu to musím v klidu vysvětlit a nesmím křičet. Ach jo.