moje děti teda dělaj všechno možný, ale věci ani okýnka v autobuse naštěstí neolizujou. Nedávno jsem je ovšem lapla, jak odlupují žvejkačky na kandelábru.
A kamarádky syn si hrál na pošťáka se šnekama. Vždycky jednoho vzal a olíznul ho jako známku.......

A ještě dodatek. Moje kamarádka má teorii, že dítě toho vydrží dost. Jak jinak bychom si skoro všichni dovedli představit, jak chudná zeď ? Protože jsme jí všichni jako děti olupovali, já jedla bílou lepící pastu a všechno možný.