- a to prosím nenávidím smajly! Výborný.
Já jsem dnes ráno stála asi deset minut vykloněná z okna, dýchala jarní vzduch div jsem neomdlela a bylo mi úplně fuk, jestli se tam ti dva(3 a 2 roky) zatím sežerou!!! Ommm, vítr odvanéééé...
Dnes výprava na návštěvu, vstávám brzy, balím dárky, vypravuji sebe a vzorně chystám věci dětem. Hlavně žádné zmatky a zbytečné zdržovačky!
Tříleťačka odmítá mnou vybrané oblečení a strhává oblíbené tričko ze sušáku. Sušák padá na bratra a kočku, kočka škrábne syna = všeobecný řev. Syn lítá bez plínky se podruhé v životě dožaduje dobrovolně nočníku, tak chválím a pomáhám. Planý poplach, nevadí.
Mezitím dcera hystericky ječí, protože vybrané tričko je naruby, ale nepřistoupí na pomoc, protože SAMA! A minuty běží, vážení... Sleduji dcery marný boj s rukávy a odcházím aspoň odchytit a vypravit syna. Na půli cesty: "Mamííí, pomoz mííí!" tak hurá, běžím konečně obléknout dceru. Jsem klidná, syna slyším z kuchyně, říká "Hodný, pomůže, hodný" - vyndal špinavé nádobí z myčky na zem - převlékáme tričko, vytíráme kuchyň.
Česání dcery přerušeno, syn chce opět na nočník. Planý poplach, léta běží, tlak stoupá. Dcera volá: "Kočka blinká!" Ano, zřejmě jí padající sušák způsobil otřes mozku, tak se vyblinkala. Podruhé vytírám kuchyň, půlminutová akce, za kterou dětičky stihnou vybalit dárky pro návštěvu. Zuřím. Dočesávám dceru a HURÁ! synek milovaný se poprvé v životě sám vyčůral do nočníčku!
Vše se v dobré obrací, miluju své děti, dárky předáme jen tak, o co de? Jsme vypravení, obouváme a ouha, synek smrdí a lepí mu ponožka. Pod oknem v ložnici, kde je to spadlé prádlo ze sušáku, je na ploše asi 2x2m rozdupané hovínko, co netrefilo do nočníku. Tak jsem to tak nechala, okno otevřela a pořááádně se nadýchla... A pokud bych nemusela na návštěvu, tak tam stojím dodnes
.