Mé těhotenství probíhalo do osmého měsíce v pohodě.Všechno mi připadalo hrozně jednoduché,nechápala jsem stěžování si ostatních maminek na těhotenství.V osmém měsíci jsem se jeden den probudila a nepostavila jsem se.Měla jsem hrozné bolesti v kyčli a v celé noze.Noha byla jednou taková než ta druhá a fialová.Diagnóna zněla-zánět hluboké žíly a rozsáhlá žilní tromboza LDK.Několik týdnů jsem proležela v nemocnici na rizikovém těhotenství.Za tuto dobu jsem se musela naučit píchat si injekce do břicha-zpočátku pro mě nepředstavitelná věc,později jsem byla ráda,že se alespoň ještě na několik týdnů před porodem dostanu domů,tak jsem se ochotně učila...Před prvním termínem porodu-pro mě rizikového,mě přijali do nemocnice a trpělivě jsem čekala,zda-li přijde porod sám.Marně.Po dvou týdnech čekání mi lékaři zavedli pilulku pro vyvolání porodu.Bolesti přišly,převezli mě na "hekárnu",doktor mi píchl plod.vodu,pro zvýšení kontrakcí jsem ještě dostala kapačku.Vše bylo marné,bolesti byly příšerné,několik hodin jsem měla kontrakce po dvou minutách,ale stále jsem se neotvírala.Bylo to hrozně dlouhé,vyčerpávající a hlavně nekonečné.O půlnoci nastaly další komplikace,slábly ozvy plodu.Sestřičky mě připravily na císařský řez.Po cestě na operační sál jsem nic nevnímala,všechno mi bylo jedno...Takový stav jsem ještě nikdy předtím nezažila.Omdlévala jsem z příšerných bolestí.Jelikož jsem měla žilní trombozu,rodila jsem pod celkovou narkózou.Ztratila jsem spoustu krve.Po probuzení z narkózy jsem cítila jen bolest po operaci a bylo mi opravdu zle.Narodil se mi krásný,zdravý chlapeček.Několik dní po porodu jsem se zařekla,že už nikdy nechci nic tak hrozného zažít.Ke všemu jsme,kvůli mé chorobě,leželi v porodnici dva týdny,to bylo také hrozně dlouhé.Dnes už jsem skoro zdravá,tromb se postupně vstřebává,další těhotenství není vyloučené,po testech se ukázalo,že trombóza u mne není rodová,ale vznikla ze zátěže organismu z těhotenství.Často se mi zdá o mých nedobrých zážitcích,ale už nyní vymýšlíme s manželem nové jméno pro děťátko,které plánujeme tak za dva-tři roky.