Gertrudo - ten pocit bezmoci je strašlivý.
Sexuální obtěžování jsem nezažila, ale snad bych ho bývala uměla lépe řešit.
Já vyletěla ze školy v pátém ročníku, těsně před třetími státnicemi, protože se jedna dáma rozhodla, že jí nejsem sympatická, a že mě tu školu dodělat prostě nenechá.
(totéž se stalo o rok později kolegyni, u téže dámy z téhož předmětu)
Nebyla jsem s to tomu uvěřit - jak může někdo takový existovat.
Kdybych nebyla blbá, přestoupila jsem do jiného města, kde se tehdy ani tato zkouška, která mě stála léta studií, neskládala a mohla jsem rovnou státnicovat - diplomku jsem měla hotovou, obhájenou za 2...
Kdybych nebyla blbá, stěžovala bych si...ale kde?
Letěla jsem za proděkanem a bylo mi sděleno, že jediný člověk, který rozhoduje v rámci dané katedry, je ona dáma, takže stížnost podat můžu kamkoli, ale stejně se to dostane do rukou jí...

Ještě chvíli jsem řádila, za rámeček si to nedali, ale to bylo asi tak všechno.
Jsou situace neprůstřelné...