dášo

pokud by šlo o dítě nadané ve více směrech, tak bych asi uvažovala o nějaké "škole pro chytré děti", ale primárně kvůli tomu, aby mohlo "jít" podle svých schopností a nemuselo se vědomě brzdit, a taky aby se nenaučilo, že všechno zvládá levou zadní a tudíž není nutno se učit.

Ale většina dětí to má tak, že jsou hodně nadané na něco, a na něco jiného zas trochu míň. A souhlasím, že by mělo být úlohou školy je nejen učit, ale také je naučit s těmi odlišnostmi zacházet.

Asi jako se ve sportu musí člověk naučit vyhrávat i prohrávat a v obou případech se chovat k soupeři. Tj. že není hezké ani dělat "kiš kiš", pokud jsem právě vyhrála, ani si nechat líbit "kiš kiš" od vítěze, pokud jsem prohrála.

Znám lidi, kteří ve škole měli špatné známky, ale jsou přirozeně bystří a neskutečně šikovní na ruce. Oni na mně obdivují "vzdělání", já na nich tu šikovnost. Důležité je naučit se, že já jsem dobrý v tomto a Karel zase v tomto, a že by to nemělo být zdrojem vzájemného posměchu, ale naopak vzájemného obohacování. A to by ta škola podle mě naučit mohla a měla.