dobrý den. Můj problém se táhne životem jako pomyslná Ariadnina nit. Jako malá jsem byla často nemocná,tím pádem jsem se nestýkala se svými vrstevníky a začala se mi rozvíjet zřejmě sociální fobie. S dětma ve školce jsem mluvila,horší už to bylo s dospělými a paními učitelkami. Problém mi ve školních letech zhruba do 5. třídy vygradoval v selektivní mutismus. Ač jsem to sama nechtěla povídala jsem si jen s hrstkou lidí mě nejblížších + s lidmi co se mnou žili doma to nebyl problém. Pak jsem se po schůzkách s paní psycholožkou a psychiatričkou začala pomalu dostávat. Teď už mám dokonce ráda společnost, ráda chodím na společenské akce, výlety,dovolené ale nemám žádné přátele. Žiju na malé vesničce, kde si mě lidé pamatují jako "tu divnou nenormální" a všichni ode mě dali ruce pryč. Nyní studuji vysokou školu tam mám dobré přátele ale bohužel jsem v posledním ročníku tak se už tak často nevídáme a jsem opět sama. Ta samota mě hrozně ničí mám velikou potřebu kamarádů opravdu za celý týden sem nikdo nepřijde a když tak jen za rodiči. S lidmi kolem sebe se snažím navázat kontakt ale oni o mě nestojí (pozdravím je nikdo neodpoví jen se zle podívají, mají svůj úzký kroužek kam patří všichni jen já ne). Nedávno jsem zjistila že v jedné rodině můj případ otevřeně řeší a posmívají. Sama mám pomalu pocit že ta samota ve mě vytváří psychopata, jsem nepříjemná jak sama sobě tak rodině,která mě kvůli tomu chce vystěhovat.Stačí aby mi někdo řekl že v autobuse na zájezd přebývám a budu sama a už mi to vhání adrenalin a slzy do očí. Je to takový záchvat kdy se s okolím hádám a brečím (ale nevím proč jestli vzteky nebo z beznaděje)trvá to někdy i půl dne. Napadají mě i myšlenky na sebevraždu (prostě odejít tam kde mi bude nejlíp) protože už nevěřím že se to někdy změní. V 26. letech nemám přítele čemuž se okolí podivuje ještě víc, protože bratr už přítelkyni má. Naši říkají že budu osamělá bez přátel,rodiny, dětí někde v ústavu a já už tomu opravdu věřím. Prosím o radu co dělat jak kamarády získat a začlenit se jsem z toho opravdu zoufalá. Krásný víkend. Elsa Husseinová.