Pokud do toho chceš jít, poraď se s právníkem. Za to to určitě stojí.
Po nějaké době (myslím, že 10 let) bys možná mohla uplatnit právo vydržení, to se týká majetku i pozemku, který po tuto dobu užíváš, aniž by měl majitel námitky. Ale myslím, že by se to týkalo jen pozemku pod domem.
Do té doby a taky kvůli budoucímu přístupu v případě, že by tě mátka a bratr obešli, bych trvala na zřízení věcného břemena doživotního užívání poloviny pozemku, kde chceš stavět, tak, aby ti zůstala vždy i přístupová cesta.

Osobně ale radím to, co ostatní, dát od toho ruce pryč. Prožila jsem si něco trochu obdobného, když se máma pohádala s bráchou, ten se nás pak celé rodiny zřekl (bral to tak, kdo není jednoznačně se mnou, je proti mně, tam zahrnul i mě a tátu), pak mě ukecala, abych si nechala darovat dům po její mamince, aby to jednou brácha nezdědil (prohlásil, že by trval na tom,aby se dům prodal, což máma nechtěla), když jsem ho po dohodě s ní chtěla začít opravovat, tak se udobřili a začal strašný psychický nátlak vč. vyhrožování soudem.... Protože na část domu měla věcné břemeno jako vejminek, tak jsem jí ho radši nakonec vrátila.

Dobře zvaž, čeho jsou tvá máma a bratr schopni, aby ti pak neudělali ze života peklo, když nebude po jejich.