Mě se tedy nejvíc osvědčilo nechat synka běhat doma jen tak, "naostro". V případě totiž, že měl slípky a tepláčky, měl pořád podvědomý pocit že má plínu, jak cítil tlak oblečení a nebyl schopen, jak měl pořád plno práce, odlišit to od toho, že prostě plína není.

Nebojte se toho, alespoň u nás to nebylo o tom, že by pročůral byt. Možná tak 1x to pustil naplno, ale potom vždy když začal čůrat, hned to "zarazil" a přivolával nočníkovou záchranu.
Po cca 2-3 dnech, až si zafixoval, že je plínka opravdu jen na noc (pro jistotu, většinou byla ráno stejně suchá, fakt vím, že mám štěstí, že má velkou kapacitu moč.měchýře a dobrý svěrač).
Hlavní je ale mít nočník pořád v té místnosti, kde se dítě nachází, ne na záchodě - těch pár vteřin hraje zcela zásadní roli. Jo a u kluků je výboný a nenehraditelý učitel tatínek na záchodě - to je to pak hned - klíďo, ať kluci chodí čůrat spolu, no ne? Příklady táhnou

My jsem odplínkovávali na 2x
Poprvé to bylo ve 20-ti měsících, podařilo se to do týdne naprosto v pohodě. Byl cca 10 dní bez plín a jeli jsme na dovolenou do Polska - tam bylo ale 6 dní ze 7-mi naprosto šílené počasí, pršelo takřka pořád a pokud nepršel, tak alespoň mžilo, zima cca 12stupňů, brrrr... takže Kubča byl zapláštěnkovanej v kočáře a já byla ráda, že je v such. 2 dny jsem se ho snažila vyndavat - což znamenalo bleskurychle najít míso, kde neprší, vyhrabat dítě z útrob kočáru, nechat vyčurat, pak zas zababušit... - otřesný... pak jsem rezignovala, Vyráželi jsem na výlety na celý dne, takže když hlásil "maminko čůrat", už jsem jen říkala, Kubí, můžeš do plíny... no a po tom týdnu tam se bloknul a trvalo 5 měsíců, než se nám to pak zas podařilo bez plíny... To už byla shodou okolností zima, takže o to jsme to měli "pestřejší", no jo, no...